Úspěch v SOČ

Moje práce středoškolské odborné činnosti se zabývala pátráním po osudu Tomáše Lázny, vojáka rakousko-uherské armády.

A jak to všechno začalo? V Kostelci na Hané, na pomníku padlým v první světové válce, je mezi mnoha dalšími jmény také jméno Tomáš Lázna. Jelikož i já mám stejné příjmení, hned mě zajímalo, kdo by to mohl být a zda byl nějak příbuzný s naší rodinou. Toto téma SOČ bylo také příhodně načasováno, protože od začátku první světové války i od úmrtí tohoto vojáka uplynulo letos právě 100 let. Na začátku pátrání jsem znal pouze jméno padlého a také datum, kdy padl, tedy 26. 10. 1914. Ostatní informace jsem postupně dohledal. Moje pátraní začalo v kosteleckých matrikách, kde jsem po troše hledání našel to, co jsem potřeboval. Nalezl jsem několik klíčových informací o Tomáši Láznovi, kdy a kde se narodil, kdo byli jeho rodiče a sourozenci, kde bydlel a pracoval.

Po dohledání výše uvedeného bylo možné poslat dotaz na vojenský archiv do Prahy, zda o tomto padlém není možné zjistit něco víc. Po pár týdnech přišla obálka obsahující dokumenty, které obsahovaly další informace. Dozvěděl jsem se, že Tomáš Lázna padl na ruské frontě, v bitvě u Poličné.

Prostřednictvím internetu jsem vyhledal o této obci další informace a také jsem našel deník pozdějšího legionáře, který bojoval ve stejném pluku jako Tomáš Lázna a prošel stejnými boji. Pomocí zápisů v tomto deníku jsem zjistil, že obec Poličná se nachází v Polsku, asi 70 km jihovýchodně od Varšavy. Našel jsem také nějaké dokumentární obrázky, a to dokonce i z doby těsně po bitvě, ale také mapu, na které byl zaznamenán průběh bitvy, ve které Tomáš Lázna zahynul, a zajímavé postřehy očitých svědků těchto bojů.

Mým posledním cílem bylo zjistit, zda je tento padlý nějak příbuzný s naší rodinou. Zde jsem vycházel z práce mého otce, který před nějakou dobou sestavoval náš rodokmen, a k tomu jsme ještě nějaké informace doplnili z archivů. Nakonec jsem zjistil, že to sice nebyl přímý příbuzný, ale máme jednoho společného předka žijícího v polovině 18. století, od kterého se poté odvíjí dvě větve potomků jeho synů.

Své pátrání jsem završil tím, že se mi povedlo najít žijícího vnuka tohoto padlého vojáka, od kterého jsem získal fotografii, a dokonce i deník Tomáše Lázny z dob jeho povinné vojenské služby v rakousko-uherské armádě.